Svobodníci na Táborsku a Králováci na Šumavě

Zajímá vás historie Svobodníků a Králováků? Pak se dostavte 7. května v 18 hod. na v pořadí osmou přednášku v rámci cyklu přednášek o genealogii, které pro vás knihovna připravila ve spolupráci s Českou genealogickou a heraldickou společností v Praze – pobočkou v Táboře.

Přednášet budou Bc. Tereza Dvořáková, zakladatelka táborské pobočky a Mgr. Václav Černý, profesionální genealog, člen týmu Vaše geny.cz.

Svobodník (dědiník) bylo označení příslušníka nepočetné, ze zvykového práva vycházející vrstvy selského lidu, která se vyznačovala majetkovou, a většinou i osobní svobodou, a s tím spojeným právem zápisu do zemských desk.
Na Táborsku byli tzv. královští svobodníci, kteří tu měli největší zastoupení v zemích českých. Byli to zřejmě potomci zchudlých rodů, nepříslušeli žádnému stavu a zodpovídali se přímo králi. Vyloženě svobodnickou obcí jsou třeba Smilovy Hory, Lejčkov, Krchova Lomná nebo Dolní Hrachovice a celé Mladovožicko. Mezi svobodnická příjmení patří jednoznačně Křemen, Sedloň, Hořejší, Dolejší, Zeman, Svoboda nebo Čeněk.

Králováci byli šumavští osadníci převážně německé národnosti, kteří od 12. a 13. století střežili hranici, zemské stezky a zlaté doly, věnovali se také těžbě dřeva a pastevectví. Byli svobodní, podřízeni jen českému králi, který jim udělil četné výsady (právo lovu, mýcení stromů, vaření piva aj.), aby podpořil osídlení v těchto odlehlých končinách. Německá kolonizace západní části Šumavy se plně rozvinula v 16. století. Králováci sídlili v osamělých dvorcích uprostřed svých pozemků kolem osmi rychet, vrchní rychtáře směli sami volit. Výjimečného postavení byli však Králováci postupně zbaveni.

Před přednáškou se koná další setkání genealogů a všech zájemců o genealogii. Sraz je před přednáškou v 16 hod. ve 4. patře, kde sídlí Hvězdárna Tábor. Přijďte sdílet vaše poznatky z bádání anebo se poradit, jak začít či jak se dostat ze slepé uličky, do které vás výzkum nečekaně zavedl. Vítán je každý.